Osm hodin spánku je mýtus: Vědci zjistili, kolik odpočinku tělo skutečně potřebuje

Zapomeňte na striktních osm hodin spánku denně. Nová studie vědců z Columbia University ukazuje, že pro lidské tělo je ideální o něco kratší odpočinek, přičemž nadměrné spaní škodí organismu stejně jako jeho nedostatek.

Zapomeňte na striktních osm hodin spánku denně. Nová studie vědců z Columbia University ukazuje, že pro lidské tělo je ideální o něco kratší odpočinek, přičemž nadměrné spaní škodí organismu stejně jako jeho nedostatek.

Dlouhá léta platilo pravidlo osmi hodin spánku jako nezpochybnitelný standard pro zdravý životní styl. Rozsáhlá vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Nature však tento mýtus vyvrací. Výzkum ukazuje, že lidskému organismu nesvědčí nejen nedostatek odpočinku, ale ani jeho nadbytek. Ideální doba, během které tělo stárne nejpomaleji, je podle vědců o něco kratší, než se dosud předpokládalo.

Tým pod vedením radiologa Junhaa Wena z Columbia University pracoval s daty více než půl milionu lidí zapojených do britského projektu UK Biobank. Odborníci se nezaměřili pouze na subjektivní pocity účastníků, ale pomocí moderních metod zkoumali takzvané biologické stárnutí jednotlivých orgánů. Sledovali, jak rychle se opotřebovává srdce, plíce, játra či mozek bez ohledu na to, kolik let je danému člověku podle dokladů.

Klíčem k mládí je sedm hodin

Výsledky analýzy odhalily jasnou souvislost ve tvaru písmene U. Nejpomalejší proces stárnutí vědci zaznamenali u osob, které spí v rozmezí 6,4 až 7,8 hodin denně. Jakékoli vychýlení z tohoto ideálního středu směrem nahoru i dolů znamenalo pro organismus zvýšenou zátěž.

• Lidé spící méně než šest hodin vykazovali známky rychlejšího biologického stárnutí.
• U jedinců s pravidelným spánkem nad osm hodin byl detekován podobný negativní trend.
• Zrychlené stárnutí se projevovalo v několika orgánových systémech současně.

Dosavadní výzkumy spojovaly špatný spánkový režim především s rizikem konkrétních nemocí, jako jsou cukrovka či demence. Nová data však ukazují, že vliv je mnohem komplexnější. Podle Junhaa Wena se délka spánku promítá prakticky do každého orgánu v těle.

„Dlouho jsme věděli, že špatný spánek souvisí s jednotlivými nemocemi. Nyní ale vidíme, že příliš krátký i příliš dlouhý spánek souvisí s rychlejším stárnutím téměř každého orgánu v těle,“ uvedl k výsledkům vedoucí výzkumu Junhao Wen.

Proč škodí i nadbytek odpočinku

Vysvětlení, proč je rizikový i dlouhý spánek, zůstává pro vědu částečnou hádankou. Odborníci se přiklánějí k teorii, že nadměrná potřeba spánku nemusí být přímou příčinou stárnutí, ale spíše jeho vedlejším příznakem. Organismus si může vynucovat delší odpočinek v reakci na chronické záněty, počínající deprese nebo jiná skrytá onemocnění, se kterými v danou chvíli bojuje.

Vědci k měření využili 23 různých biologických hodin, které sledovaly stav těla prostřednictvím magnetické rezonance, analýzy krevních bílkovin i metabolických ukazatelů. Studie nenutí každého jedince k absolutní přesnosti na minuty, ale zdůrazňuje potřebu rovnováhy. Jako nejzdravější se jeví pravidelný režim bez extrémních výkyvů, který tělu umožní přirozenou regeneraci bez zbytečné zátěže.