Jak se mění britský televizní divák? Přinášíme detailní analýzu studie Ofcomu

Britský televizní trh patří k nejvyspělejším a nejlépe měřeným v Evropě, a právě proto může velmi dobře ukazovat, kam se v příštích letech bude posouvat televizní chování i v dalších zemích. Detailně jsme proto analyzovali aktuální zprávu britského regulátora Ofcom Media Nations: UK 2026, která sleduje, jak lidé používají klasickou televizi, streamingové služby, YouTube a další video platformy a jak se jejich chování mění podle věku. Ofcom přitom pracuje s daty napříč platformami a nesleduje jen klasické televizní vysílání, ale celý audiovizuální ekosystém.

Výsledky ukazují něco zásadního. Televize neumírá. Mění se ale způsob, jakým se k ní divák dostává. Britové video neopouštějí, jen stále méně přijímají představu, že televizní obsah musí sledovat v přesně daný čas na přesně daném kanálu.

Průměrný člověk ve Velké Británii strávil v roce 2025 sledováním videa doma přibližně čtyři hodiny a 27 minut denně. Přestože prudce rostou streamovací služby, YouTube a další online platformy, obsah pocházející od klasických broadcasterů stále tvořil 53 procent celkového času sledování.

To je možná vůbec nejdůležitější výchozí bod celé studie. Televizní obsah zůstává silný. Slábne ale tradiční televizní program.

Lineární televize klesá, broadcaster ale nemusí ztrácet diváka

V průměrném týdnu sledovalo v roce 2025 nějaký obsah klasických broadcasterů 70 procent britské populace. O rok dříve to bylo 73 procent a v roce 2022 ještě 78 procent. Samotná lineární televize však klesá podstatně rychleji. Živé vysílání nebo klasicky zaznamenaný program sledovalo týdně 54 procent lidí, zatímco v roce 2022 to bylo 71 procent.

Ve stejném období ale rostou online služby samotných broadcasterů, tedy BVoD – broadcaster video-on-demand. Jejich týdenní zásah se zvýšil z 38 procent populace v roce 2022 na 46 procent v roce 2025. Navíc dál roste i čas, který v těchto službách lidé tráví.

To znamená, že divák nemusí opouštět BBC, ITV nebo Channel 4. Může jen opouštět jejich lineární program.

Jinými slovy: problémem klasické televize není nutně ztráta značky nebo obsahu. Problémem je to, že tradiční způsob distribuce přestává být pro část publika výchozí volbou.

Mladí sledují méně lineární televize, ale video neopouštějí

Největší rozdíl je samozřejmě generační.

Mladí lidé ve věku 16 až 24 let sledují doma v průměru tři hodiny a osm minut videa denně. To je nejméně ze všech věkových skupin a proti roku 2024 jde o pokles o 11 minut. Největší část jejich video času, 44 procent, tvoří video-sharing platformy, především YouTube. SVoD a AVoD služby představují necelou čtvrtinu.

Zajímavé je, že Ofcom zároveň naznačuje určitou saturaci streamingu u mladších diváků. Nejde o návrat ke klasické televizi. Jejich čas jednoduše stále více soupeří se sociálními sítěmi, gamingem a dalšími online aktivitami.

To mění dosavadní představu o konkurenci na televizním trhu. Televize dnes nesoutěží pouze s Netflixem. O stejnou pozornost diváka soutěží Netflix, YouTube, TikTok, gaming, sociální sítě i samotné televizní stanice.

Hybridní divák se stává novým mainstreamem

Velmi zajímavá je skupina 35 až 54 let. Právě u ní Ofcom pozoruje nejvýraznější hybridní chování.

Tito diváci kombinují klasické vysílání, BVoD, SVoD, AVoD i video-sharing platformy. Lineární televize zde stále hraje významnou roli, zároveň ale už není jediným nebo dominantním způsobem sledování.

Právě tento typ uživatele může být obrazem budoucího televizního trhu.

Nejde už o člověka, který se rozhoduje mezi „televizí“ a „streamingem“. Spíše si večer zapne obrazovku a vybere si obsah. Jednou to bude živé vysílání, podruhé BBC iPlayer, potřetí Netflix a jindy YouTube.

Technologie distribuce pro něj přestává být důležitá.

Nejstarší diváci sledují nejvíce videa

Zcela opačný svět představují lidé ve věku 75 let a více. Ti v roce 2025 sledovali doma v průměru šest hodin a 30 minut videa denně. Proti roku 2022 je to dokonce o 33 minut více.

Klasická lineární televize zde stále téměř univerzálně dominuje. Týdně ji sleduje 91 procent lidí nad 75 let. U skupiny 16–24 let je to pouze 26 procent.

Jenže právě starší generace dnes zároveň patří mezi nejrychleji rostoucí uživatele broadcasterových on-demand služeb.

U věkových skupin 65–74 a 75+ vzrostl v roce 2025 týdenní zásah BVoD meziročně o čtyři procentní body. Lidé 75+ už sledovali BVoD v průměru 26 minut denně a meziročně tento čas vzrostl o 32 procent.

To je jeden z nejzajímavějších trendů celé studie.

Streaming už není jen doménou mladých. Mladí jsou naopak do značné míry saturovaní a další růst přichází stále více ze starších věkových skupin.

BBC iPlayer ukazuje nový model televizní stanice

Velmi dobře je tento posun vidět na BBC.

V roce 2025 připadalo 26 procent veškerého sledování BBC na BBC iPlayer.

To ukazuje, jak se může měnit samotná definice televizní stanice.

Dříve byl hlavním produktem lineární kanál a online archiv fungoval jako doplněk. Dnes se situace postupně obrací. Hlavním produktem je značka a její obsahový ekosystém. Lineární vysílání je jen jednou z několika distribučních cest.

Ještě výraznější je to u konkrétních žánrů. U dramatické tvorby broadcasterů už v roce 2025 připadalo 40 procent sledování na BVoD. U dětského obsahu se podíl lineárního a on-demand sledování prakticky vyrovnal.

Některé žánry tedy přecházejí do on-demand prostředí mnohem rychleji než jiné.

Drama je pro tento způsob sledování ideální. Sport nebo breaking news naopak stále těží z živého přenosu.

YouTube se stěhuje na velkou obrazovku

Možná nejzajímavější část celé zprávy se týká YouTube.

Britové sledovali v roce 2025 doma YouTube v průměru 41 minut denně. V roce 2022 to bylo 33 minut, tedy růst o 24 procent. YouTube přitom tvořil přibližně 80 procent veškerého domácího sledování video-sharing platforem.

Zásadní ale není jen samotný růst. Mění se zařízení.

V roce 2022 připadalo na YouTube sledovaný prostřednictvím televizoru průměrně devět minut denně. V roce 2025 už 19 minut.

To je nárůst o 111 procent.

U lidí ve věku 16–34 let je změna ještě výraznější. V roce 2022 sledovali YouTube na televizní obrazovce přibližně pět minut denně. O tři roky později už 21 minut.

Růst činí 320 procent.

To je zásadní poznatek pro celý televizní průmysl.

Mladí diváci neopouštějí televizor.

Opouštějí tradiční televizní program.

Dítě před televizorem už nemusí sledovat televizní stanici

Velmi názorně je to vidět u dětí.

Děti ve věku 4–15 let sledují YouTube doma v průměru 61 minut denně, což je více než kterákoli dospělá věková skupina. Lidé 25–34 let sledují YouTube 52 minut denně a skupina 16–24 let přibližně 50 minut.

U dětí se navíc už 54 procent domácího sledování YouTube odehrává na televizoru. V roce 2022 to bylo pouze 35 procent.

Televizní obrazovka tedy zůstává mimořádně silná.

Změnila se ale její funkce.

Dříve dítě zapnulo dětský televizní kanál. Dnes může zapnout stejnou obrazovku, otevřít YouTube a sledovat konkrétního tvůrce.

Televizor se tak mění z přijímače televizního vysílání na univerzální audiovizuální platformu.

YouTube už dávno není jen mladá platforma

Další překvapivý trend je patrný u starších diváků.

U lidí ve věku 55–64 let vzrostl týdenní zásah YouTube z 46 procent v roce 2022 na 52 procent v roce 2025.

U skupiny 75+ se zvýšil z 28 na 33 procent.

Roste i čas sledování.

Lidé ve věku 55–64 let sledovali YouTube v roce 2022 v průměru 23 minut denně, v roce 2025 už 32 minut.

U skupiny 65–74 let se čas zvýšil z 16 na 25 minut denně, tedy o 56 procent.

YouTube tak postupně přestává být „mladou platformou“ a stává se plnohodnotným masovým médiem napříč generacemi.

Netflix dál dominuje, ale streaming se dostává do fáze dospělosti

Podobný vývoj lze pozorovat také u předplacených streamingových služeb.

V prvním čtvrtletí roku 2026 mělo alespoň jednu SVoD službu 70 procent britských domácností. Proti prvnímu čtvrtletí roku 2022 je to však pouze o dva procentní body více.

To znamená, že masivní fáze získávání nových domácností se pravděpodobně blíží svému stropu.

Netflix přesto zůstává dominantní službou. V roce 2025 připadalo v průměru na jednoho člověka 24 minut Netflixu denně a Netflix představoval více než polovinu veškerého SVoD/AVoD sledování ve všech věkových skupinách.

Největší růst ale opět nepřichází od mladých.

Podle Ofcomu zaznamenali v posledních letech nejsilnější růst sledování SVoD lidé ve věku 55–74 let.

Streaming tak postupně přechází do další fáze. Místo honby za novými předplatiteli začíná být důležitější cena, bundling a reklama.

Streaming si půjčuje obchodní model klasické televize

To je vidět především na reklamních tarifech.

U Netflixu používalo v prvním čtvrtletí roku 2026 tarif Standard with Ads už 43 procent předplatitelů, zatímco v roce 2024 to bylo 31 procent.

U Disney+ se podíl uživatelů reklamní varianty dostal rovněž na 43 procent, proti 27 procentům v roce 2025.

Je v tom určitý paradox.

Streaming měl být alternativou ke klasické reklamní televizi. Dnes ale velcí streamovací hráči stále více přijímají model, ve kterém část příjmů opět pochází z reklamy.

Rozdíl je především technologický. Reklama na IP platformách může být adresná, personalizovaná, datově řízená a lépe měřitelná.

Budoucnost proto pravděpodobně nebude stát na jednoduchém souboji televize a internetu. Spíše na konkurenci různých forem video distribuce, které se budou stále více prolínat.

Lineární televize stále vlastní jednu zásadní výhodu: okamžik

Přes všechny poklesy má lineární televize stále jednu mimořádně silnou vlastnost.

Dokáže vytvořit společný okamžik.

Sport, finále soutěží, reality show, mimořádné zprávy nebo velké společenské události stále přitahují obrovské publikum ve stejném čase.

Dobře to ukazuje pořad The Celebrity Traitors. U premiéry připadalo na živé sledování 23 procent celkového publika. U finále už 35 procent.

Ještě zajímavější bylo chování mladých diváků. Ve věkové skupině 16–34 let vzrostl podíl live sledování z osmi na 19 procent a same-day catch-up z 22 na 60 procent.

To ukazuje, že mladý divák není principiálně proti živému televiznímu vysílání.

Jen potřebuje důvod sledovat právě teď.

Pokud kolem pořadu vzniká společenská debata, napětí, možnost spoileru nebo pocit, že se právě odehrává něco důležitého, live televizní moment stále funguje.

Sport zůstává jedním z posledních masových médií

Ještě výrazněji je to vidět u sportu.

Ofcom uvádí, že zápasy Anglie na mistrovství světa 2026 dosahovaly mimořádných špiček. ITV hlásila u čtvrtfinále peak kolem 18 milionů diváků, BBC u semifinále až kolem 24 milionů.

V době extrémně fragmentovaného mediálního trhu jsou to ohromná čísla.

Sport proto zůstává jedním z nejsilnějších aktiv televizních společností. Ne nutně proto, že musí být distribuován klasickým pozemním vysíláním, ale proto, že vytváří simultánní masové publikum.

Právě schopnost shromáždit miliony lidí ve stejnou chvíli bude podle všeho jednou z hlavních hodnot lineárního televizního prostředí i v budoucnosti.

Prime time nezmizel. Jen se rozdělil mezi více platforem

Zajímavé je, že technologická změna nezrušila ani tradiční večerní špičku.

Živé televizní vysílání se ve Velké Británii stále výrazně koncentruje do večerních hodin. Online služby mají využití rozloženější během celého dne, ale i ony vykazují výrazné večerní peaky.

To znamená, že prime time nezmizel.

Jen už nepatří několika televizním stanicím.

O stejný večerní čas diváka dnes soutěží lineární televize, Netflix, YouTube, gaming i sociální média.

Člověk se technologicky změnil mnohem více než biologicky. Přes den pracuje, večer má čas na zábavu. Jen počet služeb, které se o jeho pozornost ucházejí, dramaticky vzrostl.

Budoucí bitva nebude jen o kanály. Bude o domovskou obrazovku

Velmi důležitou částí celé změny je connected TV.

V prvním čtvrtletí roku 2026 mělo televizor s přímým internetovým připojením už 72 procent britských domácností.

To mění základní televizní logiku.

Dříve byla cesta jednoduchá:

televizor – tuner – seznam stanic.

Dnes stále častěji vypadá takto:

televizor – operační systém – domovská obrazovka – doporučení – aplikace – obsah.

A právě zde se může rozhodovat o budoucím vítězi.

Kdo kontroluje domovskou obrazovku televizoru, může ovlivnit, co divák uvidí jako první, jakou službu otevře, jak snadno najde lineární stanici a co mu algoritmus doporučí.

Ofcom upozorňuje, že samotní výrobci televizorů už budují vlastní video služby financované cílenou reklamou.

Výrobce televizoru tak už nemusí být pouze výrobcem hardware.

Může se stát mediálním gatekeeperem.

Tradiční televize má stále jednu mimořádně cennou komoditu: důvěru

Přes všechny technologické změny zůstává tradiční televize silná v oblasti, kterou nelze jednoduše koupit ani technologicky naprogramovat.

V důvěře.

Online zdroje sice stále více dominují z hlediska dostupnosti zpráv, ale tradiční televizní zpravodajství dosahuje výrazně vyššího hodnocení důvěryhodnosti.

Broadcast TV považuje za vysoce důvěryhodnou 65 procent jejích uživatelů. U sociálních sítí a video-sharing platforem je to pouze 39 procent.

Při britských volbách byly rozdíly ještě výraznější.

BBC TV News dosáhla u svých diváků důvěryhodnosti 68 procent, ITV News 67 procent a Sky News 71 procent.

Sociální média pouze 32 procent.

To může být v době informačního přetlaku a generativní AI stále cennější.

Tradiční broadcaster možná ztrácí část distribučního monopolu, ale stále může držet důvěryhodnost, profesionální kurátorství a sílu značky.

Televize budoucnosti nebude kanál. Bude ekosystém

Zpráva Ofcomu tedy nepřináší obraz umírající televize.

Přináší obraz televize, která se rozpadá na několik distribučních vrstev a znovu se skládá kolem značky a obsahu.

Lineární vysílání bude stále důležité pro sport, zpravodajství, velké společenské události a obsah, který získává hodnotu tím, že jej lidé sledují současně.

On-demand bude stále více přebírat drama, dětskou tvorbu a katalogový obsah.

YouTube bude dál pronikat na velké televizní obrazovky a zároveň stárnout společně se svým publikem.

Connected TV bude všechny tyto světy spojovat do jediného uživatelského rozhraní.

A samotný divák bude stále méně řešit, zda obsah přišel přes klasické vysílání, IP streaming nebo video platformu.

Právě v tom je možná největší paradox celého vývoje.

Televizní vysílání bude pravděpodobně méně důležité než v minulosti. Televizní obrazovka ale může být důležitější než kdykoliv předtím.

A vítězem nemusí být ten, kdo bude mít nejsilnější lineární kanál ani největší streamingovou službu.

Vyhrát může ten, kdo dokáže spojit obsah, značku, live vysílání, on-demand, data, personalizaci a distribuci do jednoho jednoduchého ekosystému, ve kterém už divák nebude muset přemýšlet nad tím, zda právě sleduje „televizi“, nebo „internet“.